Články

Není nad vlastní zkušenost

Než jsem se definitivně rozhodl, že budu při práci na počítači chodit a než jsem našel řešení, které mi umožní toto provozovat i v našem malém bytě, vyzkoušel jsem celou řadu alternativ a jiných řešení, které více či méně pomáhají.


Sezení na gymnastickém míči

Míč je celkem neskladná věc, která v malém bytě překáží. Sezení na něm mi nečinilo nějaké obtíže, snad jen sedět na něm celý den není nejlepší nápad, protože po pár hodinách opadne pozornost a sedět na míči se dá také špatně, takže záda kvůli kterým se to hlavně dělá nakonec stejně trpí, jen trochu jinak. Z hlediska zvýšení energetického výdeje bude tento způsob někde mezi sezením na židli a stáním, takže z tohoto úhlu pohledu to příliš mnoho nepřináší.


Sezení na čočce

Ne - nenarážím na pohádku "princezna na hrášku" a nebudu Vás nabádat k tomu, abyste si na židli dali polštář podložený luštěninou ;o). Čočka je alternativou ke gymnastickému míči. Materiál je téměř stejný, velikost je ovšem proti míči zanedbatelná - je to vlastně takový nafukovací polštářek, se kterým se dá cvičit, ale dá se na něm i docela dobře sedět a to takzvaně aktivně. Výhodou je, že nezabírá skoro žádné místo.

Stání při práci

Toto je skvělý způsob, jak zvýšit svoji pozornost a možná i výkonnost a jak ztrojnásobit výdej energie, protože stání je fyzicky náročnější. Rozhodně při něm z počátku trochu bolí záda, ale to je známka ochabnutí zádových svalů. Proti chůzi je to trochu nuda, ale tam kde nelze instalovat pás je to jedna z mála alternativ (alespoň něco). Vyžaduje zvednou monitory a klávesnici o dobrých 25-30 cm nahoru, takže se neobejdete bez nějaké úpravy pracoviště. osobně jsem si svařil speciální ministolek s dvojí úrovní polic (pro klávesnici a pro monitory), který se postaví na originální stůl. Výbornou ale velmi drahou alternativou jsou výrobky řady sit-stand od firmy Ergotron umožňující měnit kdykoliv polohu klávesnice a monitoru, nebo některé z ještě dražších elektricky polohovatelných stolů.


Stepper při práci

Vyzkoušel jsem Stepper a není to špatné. Oproti chůzi ale nelze počítat s více než 3-4 hodinami denně a najít takový výrobek, který by to bez skřípání vydržel déle než pár dnů je umění.


Co malé děti umí a my již téměř ne

V knize Dr. Levina MOVE A LITTLE, LOSE A LOT je moc hezky rozebráno, jak jídlo ovlivňuje produkci látek, které pak člověka nutí se hýbat. Dá se říci, že díky nucenému sezení ve škole a později i v práci a dále pak i doma u televize, při cestování - vlastně skoro pořád, naše těla prakticky zapomenou na tuto vrozenou schopnost, kdy máme nutkání se po jídle více hýbat a čím kaloričtější jídlo to je, tím více pohybu si naordinujeme. U velmi malých dětí to ale ještě neplatí - než tuto schopnost ztratí, lze to na nich velmi pěkně pozorovat. Nedávno jsem byl se synem v jednom takovém herním centru spojeném s restaurací. Já to tam bohužel skoro celé proseděl, ale syn si to velmi pěkně užíval. Těsně před obědem mu ale začala docházet "pára", přišel, sedl si a vypadal že kdyby si lehnul, tak v mžiku usne. Pak přišel oběd, který vyluxoval do posledního kousku a najednou tu byl uplně nový kluk - lítal jak šílenec po všech možných atrakcích, až měl tričko totálně propocené. Kolem svačiny už opět posedával a vypadal znovu strašně unaveně. Po palačince s marmeládou a šlehačkou se situace opakovala - opět spousta energie a pobíhání. Můžeme dětem závidět, že ještě umí reagovat na kalorický příjem enormní aktivitou a spálí tak uplně mimoděk vše co my pěkně v sedě uložíme do tukových zásob.

 

Powered by OrdaSoft!